VÝSTAVA ČESKÝCH TERIÉRŮ V ANGLII 

Měla jsem tu čest být pozvána k posuzování českých teriérů na Klubové výstavě anglického klubu, pořádané 6.8.2006 v malé vesničce Horspath nedaleko Oxfordu. Toto své třetí setkání s tímto klubem považuji za velmi poučné, protože jsem měla možnost posoudit, jak se chov našeho plemene v Britanii mění.

Nejdříve mi dovolte několik slov ke způsobu posuzování na této výstavě - ten byl pro mne jako rozhodčí FCI nevšední a zajímavý. Psi a feny jsou na anglických výstavách  předváděni ve zcela jiných třídách než na výstavách FCI. Zařazují se do nich nejen podle stáří, ale i podle dosavadních výstavních zkušeností (nebo výstižněji - výstavní nezkušenosti). Je rovněž možné psa či fenu předvést ve více třídách.

Rozhodčí nesestavuje posudky pro všechna předvedená zvířata, pouze určí pořadí dvou až čtyř prvních a pro ty nadiktuje posudek. Není obvyklé, aby rozhodčí zdůvodňoval vystavovatelům své rozhodnutí nebo s nimi jakkoliv ohledně posouzení komunikoval. To vše za něj vyřídí jeho vedoucí kruhu.

Rozhodčímu je po celou výstavu důsledně bráněno v jakémkoliv styku s vystavovateli či návštěvníky a je zcela vyloučeno, aby viděl katalog se jmény vystavovatelů nebo psů.

Jako pro chovatele ČT to pro mne bylo nepříjemné - teprve večer po výstavě jsem se dověděla, že jsem posuzovala psy, které bych si ráda zapamatovala, ale dodatečně jsem si je nedokázala vybavit.

Vystavovatelé nedostanou na výstavě posudek do ruky - co o jejich psech rozhodčí řekl, se doví až z kynologického čtrnáctideníku Dog Word, kde jsou posudky z výstav zveřejňovány. Tento způsob považuji za velmi zvláštní a pro rozhodčího velmi ošemetný - musí si dát velký pozor na to, co o kterém psu řekne, protože každou pitomost, kterou vypustí z úst, si v zápětí přečte celá Britanie. Pro chovatele je to ale jistě velmi výhodné - doví se o přednostech a vadách psů a fen, kteří jezdí po výstavách, a není oslňován (nebo klamán) získanými tituly.

Ve stejných novinách se rovněž zveřejňuje krátké shrnutí výstavy a postřehy rozhodčího. Můj dojem z letošní klubové výstavy, který jsem sepsala pro Dog Word, byl asi tento:

To, co se na této výstavě v českých teriérech předvedlo, pro mne bylo zklamáním. Viděla jsem ČT na klubovém začátku a zúčastnila jsem se téže výstavy před několika lety. Po obakrát se zdálo, že chov ČT v Anglii jde dobrým směrem a že je jen otázkou času, kdy se tam dostane na stejně vynikající úroveň, jako chov ostatních teriérských plemen. Letos si ale již tak jistá nejsem. Pokud je to, co bylo na výstavě předvedeno, reprezentativní vzorek ČT ve Velké Britanii, je nutno se nad tím zamyslet. Nevypadá to totiž na progresivní růst kvality, ale na stagnaci nebo dokonce zhoršení!

Předvedla se mi zvířata starého typu - zavalitá, špatného rámce, s krátkými neušlechtilými hlavami a krky, často špatnými hřbetními liniemi a vadným nesením ocasu. Mnoho z nich mělo i hrudní končetiny jako barokní židlička se silně vybočenými tlapkami, jaké u nás již nevídáme. Skusy i postavení špičáků byly většinou dobré, ale u několika jedinců jsem zaznamenala pouze 5 a dokonce i jen 4 řezáky v dolní čelisti. Objevovaly se i nekorektně nesené uši. Většina psů a fen měla kvalitní srst, ale špatně upravenou. Žíhání se objevovalo jen zřídka.

Můj celkový dojem byl takový, jako by se chov ČT zastavil někdy před 10-15 lety a dál nepokračoval. Není mi jasné, kam zmizely všechny ty importy, které byly do GB dovezeny a proč se v chovu více neukázaly.

Za vítěze plemene jsem zvolila starou fenu ze třídy veteránů, která byla správně upravená a pokud jsem trochu zohlednila její věk, byla i typický český teriér, takový, jakého si představoval pan Fr. Horák a jakého popisuje standard plemene. Teprve při nezbytném závěrečném fotografování jsem se dověděla, že to byla fena ABBA Melina Bohemica chovatelky Lenky Machaňové, v majetku mé zapisovatelky paní Sheily Atter, výborně předvedená mladým chovatelem čechů z ostrova Jersey.

H. Petrusová